Zdravotní pojištění při souběhu dohod o provedení práce
na základě novelizace zákona 48/1997Sb. o veřejném zdravotním pojištění s odkazem na zákon 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění vzniká nově povinnost platit sociální a zdravotní pojištění i z dohod o provedení práce na částku vyšší než 10 000 Kč.
Tento zákon v §5 říká, že pojištěnec je plátcem pojistného…… s výjimkou … osoby činné na základě dohody o provedení práce, která v kalendářním měsíci nedosáhla příjmu ve výši částky, jež je podmínkou pro účast takové osoby na nemocenském pojištění podle zákona upravujícího nemocenské pojištění (dále jen „započitatelný příjem“).
Tak, jako většina odborné veřejnosti, tak i my z tohoto dovozujeme, že rozhodující v tomto znění je to, zda osoba činná na základě dohody o provedení práce (nikoli zda pracovní poměr jako takový) dosáhla či nedosáhla v daném měsíci příjmu, který je podmínkou pro účast na nemocenském pojištění. Pokud jako osoba konala v daném měsíci u jednoho zaměstnavatele více dohod a pro nemocenské pojištění v součtu příjmů dosáhla, pak se domníváme i my, že by měla být účastna i zdravotního pojištění.
Na počátku února 2012 bylo ovšem na stránkách zdravotní pojišťovny VZP zveřejněno stanovisko MZČR k odvodům pojistného na zdravotní pojištění u dohod o provedení práce. Toto doporučení řeší metodický postup ve dvou speciálních případech, a to v případě více dohod o prov. práce jednoho zaměstnance v jednom měsíci u jednoho zaměstnavatele a v druhém případě o postup při vyplacení příjmů za dohodu zúčtovaných po skončení zaměstnání.
Citujeme ze stránek VZP:
…“Od 1. ledna 2012 platí nová pravidla pro odvod pojistného na zdravotní pojištění v případě uzavření dohod o provedení práce.
Pojistné se odvádí v případě, kdy zaměstnavatel zúčtuje v případě dohody o provedení práce částku vyšší než 10 000 Kč. V průběhu ledna byl ze strany Ministerstva zdravotnictví upřesněn postup ve dvou situacích: u souběhu více dohod o provedení práce v jednom kalendářním měsíci a u částek zúčtovaných po skončení zaměstnání. Ministerstvo zdravotnictví zaslalo všem zdravotním pojišťovnám dopis s metodickým návodem, podle něhož se u více dohod o provedení práce v jednom kalendářním měsíci pro účely určení zaměstnání v systému zdravotního pojištění a pro zjištění dosažení tzv. započitatelného příjmu jednotlivé příjmy nesčítají. U příjmů po skončení dohod o provedení práce se jednotlivé příjmy započítávají do posledního měsíce výkonu dohody o provedení práce.
Více v samotném dopisu z Ministerstva zdravotnictví………….“
Vzhledem k tomu, že se – dle našeho názoru – nejedná o jednoznačný výklad platných legislativních skutečností a dopis ministerstva zdravotnictví nemá právní váhu, realizovali jsme funkčnost výpočtu odvodu na zdravotní pojištění u dohod o provedení práce dle výkladů vyplývajících ze zveřejněných změn zákonů koncem loňského a začátkem letošního roku, kdy jsme se drželi výkladu ustanovení zákona o zdravotním pojištění a za rozhodnou částku pro placení zdravotního pojištění považujeme součet částek všech dohod o provedení práce v jednom měsíci u jednoho zaměstnavatele.
Legislativní vývoj kolem této kauzy budeme samozřejmě sledovat a v případě jednoznačně platného pokynu, nebo změny zákona budeme na případnou změnu výpočtu neprodleně reagovat. Níže přikládáme také stanovisko Komory daňových poradců.
Reakce Komory daňových poradců na vyjádření Ministerstva zdravotnictví k otázce odvodu pojištění z příjmu z dohod o provedení práce
Vážený pane náměstku,
v návaznosti na Váš dopis ředitelům zdravotních pojišťoven ze dne 24. ledna 2012 týkající se odvodu příspěvků na zdravotní pojištění z příjmů vyplacených na základě dohod o provedení práce (dále jen „DPP“), který byl zveřejněn na webových stránkách Všeobecné zdravotní pojišťovny, Vám jménem Komory daňových poradců ČR zasílám následující stanovisko.
Dle závěrů učiněných v rámci sekce sociálního a zdravotního pojištění KDP ČR máme pochybnosti o správnosti postupu navrženého ve Vašem dopise, a to zejména z následujících důvodů:
- Dle § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb. je za zaměstnance považována osoba, která pobírá nebo by měla pobírat příjmy ze závislé činnosti dle § 6 zákona č. 586/1992 Sb.
- Dle § 5 písm. a) bod 3 zákona č. 48/1997 Sb. se za zaměstnance nepovažuje osoba pobírající příjmy na základě DPP, která v kalendářním měsíci nedosáhla příjmu ve výši částky, jež je podmínkou pro účast takové osoby na nemocenském pojištění podle zákona upravujícího nemocenské pojištění (tj. více než 10 000 Kč).
- Dle § 8 odst. 2 písm. d) zákona č. 48/1997 Sb. se za den nástupu do zaměstnání u zaměstnanců činných na základě dohody o pracovní činnosti považuje den, ve kterém poprvé po uzavření dohody o pracovní činnosti zaměstnanec začal vykonávat sjednanou práci, a za den ukončení zaměstnání se považuje den, jímž uplynula doba, na kterou byla tato dohoda sjednána, u zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce se postupuje obdobně. Nicméně dle § 5 odst. a) bod 3 a § 7a zákona č. 187/2006 Sb. se osoba pobírající příjmy na základě DPP považuje za zaměstnance pouze v měsících, kdy dosáhla rozhodného příjmu, tj. více než 10 000 Kč.
- V kombinaci výše uvedených ustanovení se, dle našeho názoru, osoba pracující na základě DPP považuje za zaměstnance pouze od okamžiku, kdy se stane zaměstnancem (tj. její příjmy v kalendářním měsíci přesáhnou stanovenou částku). Zároveň však bude za zaměstnance (a tudíž účastna pojištění) považována pouze v měsících, kdy její příjem přesáhl stanovený limit.
- Zákon č. 48/1997 Sb. neuvádí, že by pro posouzení dané situace mělo být relevantní, zda příjem plyne zaměstnanci z konkrétní DPP či i z jiných (více) titulů od stejného zaměstnavatele. Z toho dovozujeme, že by se příjmy z více DPP od jednoho zaměstnavatele měly pro účely účasti na zdravotním pojištění posuzovat společně. (viz bod 1 Vašeho stanoviska)
- Dle § 3 odst. 4 zákona č. 592/1992 Sb. a § 6 zákona č. 48/1997 Sb. se pro stanovení základu odvodu pojistného na zdravotní pojištění zaměstnance, kterému byly zúčtovány příjmy po skončení zaměstnání, použijí odstavce 1 až 2 prvně zmíněného ustanovení obdobně, tj. základem pojistného zaměstnance je dílčí základ daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků podle zákona upravujícího daně z příjmů za daný měsíc.
- Jelikož zákony o veřejném zdravotním pojištění nijak neupravují možnost přičítání příjmu zúčtovaného po skončení zaměstnání k příjmu posledního měsíce, nelze tento nedostatek překonat výkladem. Tento přístup by byl v rozporu s pravidly danými Ústavou ČR a Listinou základních práv a svobod ČR, dle kterých lze státní moc uplatňovat pouze v mezích a na základě zákona. (viz bod 2 Vašeho stanoviska)
- Domníváme se proto, že v bodech 2 a) a b) Vašeho stanoviska nemá být z doplatku vyplaceného v květnu odvedeno pojistné na zdravotní pojištění, jelikož příjem v daném měsíci nepřekročil částku 10 000 Kč. Pouze při překročení této částky v daném měsíci (tj. při vyplacení doplatku), by došlo k účasti a tedy povinnosti odvodu pojistného.
Cíleným stavem legislativních úprav má být, dle informací publikovaných vládními představiteli v souvislosti s daňovou reformou, harmonizace předpisů o sociálním a zdravotním pojištění a jejich výkladu. Váš dopis však navrhuje zcela se odchýlit od postupu zaujímaného příslušnými orgány v oblasti sociálního zabezpečení.
Vaše stanovisko nedává jednoznačné závěry a nejistotu zúčastněných osob při plnění povinností ve zdravotním pojištění značně prohlubuje. Upozorňujeme rovněž na nadměrné praktické problémy, které zaměstnavatelům způsobí odlišný výklad v oblasti zdravotního a sociálního pojištění.
Na základě výše uvedeného Vás žádáme o zvážení vydání nového (upraveného) stanoviska k této otázce, které by bylo jednak v rámci platné legislativy a zároveň v souladu s požadovanou harmonizací zdravotního a sociálního pojištění.